Bonus č. 21: Krásný Dvůr - Klenba novogotického templu

Bonus č. 21: Krásný Dvůr - Klenba novogotického templu
Unikátní stavba stojí na nejvyšším místě parku (368 m n.m.) na okraji velké louky a představuje významnou pohledovou dominantu. Stavba byla zahájena roku 1793 a na jejím návrhu se údajně významným způsobem podílel samotný Jan Rudolf hrabě Černín, zakladatel parku. I přes zjevnou nákladnost stavby již na konci 18. století vyjadřuje J. Q. Jahn pochybnosti o trvalosti této stavby: jakkoliv velké náklady si tato stavba vyžádala, neslibuje žádné dlouhé trvání, neboť vně i uvnitř bylo použito na vznášející se i volně stojící ozdoby dřevo, natřené ovšem v barvě kamene.
Jedná se o centrální stavbu, jejíž půdorys je tvořen šesti trojbokými úseky, mezi kterými jsou vysoké čtyřboké pilíře. Osově umístěné vstupy jsou opatřeny venkovním masivním schodištěm. Spodní část stavby vynáší užší převýšenou lucernu, do které jsou netradičně v úrovni střechy opřeny pilíře. Střecha je jehlancová vrcholící koulí s latinským křížem. Střecha spodní části byla dle dobových kreseb opatřena ochozem se zábradlím a zpřístupněna třemi točitými kamennými schodišti. Dřevěná žebra se sbíhají ve středu půdorysu ve svorník ve tvaru kytky, který je visutý stejně jako části žeber pod středovou lucernou.
Stavba sloužila od počátku jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska v roce 1813. Jeho pískovcová socha od sochaře E. Maxe z roku 1847 byla umístěna v interiéru stavby na novogotickém, dosti vysokém podstavci v polovině 19. století. 

 

Unikátní stavba stojí na nejvyšším místě parku (368 m n.m.) na okraji velké louky a představuje významnou pohledovou dominantu. Stavba byla zahájena roku 1793 a na jejím návrhu se údajně významným způsobem podílel samotný Jan Rudolf hrabě Černín, zakladatel parku. I přes zjevnou nákladnost stavby již na konci 18. století vyjadřuje J. Q. Jahn pochybnosti o trvalosti této stavby: jakkoliv velké náklady si tato stavba vyžádala, neslibuje žádné dlouhé trvání, neboť vně i uvnitř bylo použito na vznášející se i volně stojící ozdoby dřevo, natřené ovšem v barvě kamene.
Jedná se o centrální stavbu, jejíž půdorys je tvořen šesti trojbokými úseky, mezi kterými jsou vysoké čtyřboké pilíře. Osově umístěné vstupy jsou opatřeny venkovním masivním schodištěm. Spodní část stavby vynáší užší převýšenou lucernu, do které jsou netradičně v úrovni střechy opřeny pilíře. Střecha je jehlancová vrcholící koulí s latinským křížem. Střecha spodní části byla dle dobových kreseb opatřena ochozem se zábradlím a zpřístupněna třemi točitými kamennými schodišti. Dřevěná žebra se sbíhají ve středu půdorysu ve svorník ve tvaru kytky, který je visutý stejně jako části žeber pod středovou lucernou.
Stavba sloužila od počátku jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska v roce 1813. Jeho pískovcová socha od sochaře E. Maxe z roku 1847 byla umístěna v interiéru stavby na novogotickém, dosti vysokém podstavci v polovině 19. století. 
 

Prodejní místo: neprodejný bonus za 315 přihlášených kódů