Nástěnná malbu ze středního sálu v prvním poschodí radnice ve Stříbře. Jedná se o alegorii spravedlnosti, neboli Justicii. Ta ovšem bývá zobrazována jako postava s očima zakrytýma páskou (symbol nestrannosti), v levé ruce váhy (symbol zvážení na čí straně je právo – čili v počáteční fázi jsou misky vyrovnány) a v pravé ruce meč (symbol trestající ruky zákona). Na první pohled je zřejmo, že stříbrská ochránkyně práva a spravedlnosti je nejspíš levačka, pročež meč drží v ručce jí k rázným činům vlastnější. S tou nestranností to také zas až tak nebere doslova, neboť sgrafitová podoba působí dojmem jakoby přece jedním očkem…! No a úplné vystřízlivění z bláhových mladických ideálů nastává v případě sálového vyobrazení. Tamní „IVSTITIA“ (čteno Justicia) bez obalu přiznává, že se nedívá jenom po očku, ale přímo naplno a bezostyšně zírá (po pásce přes oči ani stopy – zřejmě leží kdesi zakopnuta pod stolem). Za těchto okolností ani nepřekvapí, že misky vah jsou již předem nakloněny – bezpochyby na tu „správnou“ stran. Zde se přímo nabízí římské Cui bono? („komu ku prospěchu“) – užívané sice v souvislosti vyšetřování zločinu (či zločince)…ale vlastně…no… ano. A ještě se podívejme, který že z autorů nám po svém (asi podle svých osobních zkušeností) ztvárnil onu „Spravedlnost“? Sgrafitovou podobu nejspíš navrhl sám, již zmíněný, plzeňský konzervátor prof. arch. Scwerdtner, čili jeho pojetí spravedlnosti (ale i ženskosti) odpovídá i příslušné vyobrazení. Interiérová „Paní spravedlnost“ je datována rokem 1654 a olejovou technikou na vápenném podkladu ji vytvořil dosud „neznámý pachatel“. Poslední restaurátorská zpráva k této malbě je datována 18. 8. 1996. Zdroj: http://www.starestribro.cz/ulice/masarykovo-namesti/masarykovo-namesti---zapad

Nástěnná malba ze středního sálu v prvním poschodí radnice ve Stříbře. Jedná se o alegorii spravedlnosti, neboli Justicii. Ta ovšem bývá zobrazována jako postava s očima zakrytýma páskou (symbol nestrannosti), v levé ruce váhy (symbol zvážení na čí straně je právo – čili v počáteční fázi jsou misky vyrovnány) a v pravé ruce meč (symbol trestající ruky zákona). Na první pohled je zřejmo, že stříbrská ochránkyně práva a spravedlnosti je nejspíš levačka, pročež meč drží v ručce jí k rázným činům vlastnější. S tou nestranností to také zas až tak nebere doslova, neboť sgrafitová podoba působí dojmem jakoby přece jedním očkem…! No a úplné vystřízlivění z bláhových mladických ideálů nastává v případě sálového vyobrazení. Tamní „IVSTITIA“ (čteno Justicia) bez obalu přiznává, že se nedívá jenom po očku, ale přímo naplno a bezostyšně zírá (po pásce přes oči ani stopy – zřejmě leží kdesi zakopnuta pod stolem). Za těchto okolností ani nepřekvapí, že misky vah jsou již předem nakloněny – bezpochyby na tu „správnou“ stran. Zde se přímo nabízí římské Cui bono? („komu ku prospěchu“) – užívané sice v souvislosti vyšetřování zločinu (či zločince)…ale vlastně…no… ano. A ještě se podívejme, který že z autorů nám po svém (asi podle svých osobních zkušeností) ztvárnil onu „Spravedlnost“? Sgrafitovou podobu nejspíš navrhl sám, již zmíněný, plzeňský konzervátor prof. arch. Scwerdtner, čili jeho pojetí spravedlnosti (ale i ženskosti) odpovídá i příslušné vyobrazení. Interiérová „Paní spravedlnost“ je datována rokem 1654 a olejovou technikou na vápenném podkladu ji vytvořil dosud „neznámý pachatel“. Poslední restaurátorská zpráva k této malbě je datována 18. 8. 1996.

Zdroj: http://www.starestribro.cz/ulice/masarykovo-namesti/masarykovo-namesti---zapad