Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterým malíř Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. 

Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu se potkal s průmyslníkem Charlesem R. Cranem, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se roku 1910 vrátil do rodné země, kde si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života. Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému lidu. Obrazy byly za druhé světové války uloženy od prosince 1943 spolu s obrazy Václava Brožíka v zámku ve Slatiňanech, aby jim nehrozilo poškození případným bombardováním. V 50. letech převezeny do Moravského Krumlova, kde byly za pomoci místních občanů restaurovány a od 1963 do 2011 byly vystaveny na zdejším zámku. Obrazy sem zapůjčil správce díla – Galerie hlavního města Prahy. Dne 8. listopadu 2010 se Slovanská epopej stala movitou kulturní památkou. Slovanská epopej se nyní po soudních sporech vrací zpět na zámek v Moravském Krumlově, kde cyklus zřejmě zůstane do doby, než pro něj bude mít Praha budovu, kde by mohla být trvale umístěna.

Na bonusové puzzli je výřez z obrazu Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou (1926). Omladina bylo patriotistické hnutí, které bylo založeno v roce 1894. Hnutí bylo pronásledováno pro své ideje a členové odstraňováni z veřejného života. Mucha zobrazuje členy Omladiny, jak skládají přísahu pod korunou lípy, ve které je ukryta Slavie, matka Slovanů. Předlohou byla Muchovi skutečná lípa v Lukavici u Žamberka. Dvě osoby napravo jsou namalovány pouze bílkovou temperou. Nebyly nikdy dokončeny olejovými barvami. Proto nebyl obraz nikdy vystavován za Muchova života. Tento fakt berou někteří znalci jako důkaz toho, že epopej nebyla nikdy dokončena.