Vlasta Kálalová - Di Lottiová (* 26. října 1896, Bernartice - 15. února 1971, Písek) byla česká lékařka, která se specializovala na tropické nemoci a entomologii. Působila v Bagdádu a léčila i členy královské rodiny. V Bagdádu působila v letech 1925 - 1933. Přispěla k výzkumu tropických nemocí a rozšířila rovněž sbírku Národního muzea o vzácné exempláře exotického hmyzu. Už v sedmnácti letech mluvila anglicky, francouzsky, rusky, italsky, španělsky, německy a turecky. Okupaci prožila v rodných Bernarticích, kde měla soukromou ordinaci. Dne 8. května 1945, poslední den druhé světové války v Evropě, ustupující němečtí vojáci zastřelili celou její rodinu. Sama unikla smrti jenom proto, že ji ležící v tratolišti krve vrahové považovali za mrtvou. Když doktorka Vlasta Kálalová-Di Lottiová v únoru 1971 zemřela, veřejnost o její existenci vlastně vůbec netušila. Proslulá lékařka se příliš nehodila do linie politických struktur tehdejšího státu, který ještě nezapomněl na její ostré vystoupení proti rozsudku smrti pro Miladu Horákovou. Do povědomí veřejnosti vešla Vlasta Kálalová díky životopisné knize Ilony Borské Doktorka z domu Trubačů. V něm spisovatelka vylíčila neobyčejný životní příběh této české lékařky, uznávané kapacity a velké osobnosti. Tato kniha se v roce 2009 zařadila hlasováním čtenářů mezi sto nejoblíbenějších knih v anketě Kniha mého srdce.