Malá pevnost Terezín je původně vojenská pevnost, která vznikala společně s celým městem Terezín na konci 18. století. Po obsazení Československa Německem zde nacisté zřídili v roce 1940 policejní věznici, do které byli umisťováni čeští a moravští vlastenci, členové odbojových skupin a organizací. Byli zde také vězněni obyvatelé Polska, Francie, Itálie, bývalého Sovětského svazu, angličtí vězni atd. Dohromady branou Malé pevnosti prošlo 32 000 mužů a žen. Vězňové byli nuceni k tvrdé práci za těžkých životních podmínek, pracovali ve firmách v okolí, obdělávali přilehlá pole. Od roku 1943 se v pevnosti prováděly popravy na základě „Sonderbehandlung“ – bez soudního řízení. Více než 250 vězňů takto přišlo o život. Poslední poprava, 51 vězňů zejména z organizace Předvoj, se konala 2. 5. 1945.

V celách se však tajně rozvíjela také politická a kulturní činnost, která pomáhala vězňům překonat hrůzy, kterým denně čelili a kte mají pro současnou dobu velkou dokumentární hodnotu.

Malá pevnost byla průchozí věznicí, tzn., že vězni odtud byli po určité době posíláni buď před soud, nebo do koncentračních táborů. V pevnosti zemřelo přes 2600 vězňů vlivem špatné hygieny, nedostatečné lékařské péče, hladu a týrání…