Pěstování chmele na Dubsku má několikasetletou tradici a největšího rozkvětu dosáhlo v první polovině 19. století. Chmelařstvím se zde zabývala zejména německy hovořící židovská komunita. V místní sprašové půdě byl pěstován nejprve Dubský zeleňák, hrubší odrůda chmele. Později došlo ke změnám při vaření piva a začal se zde pěstovat Žatecký červeňák, jemnější odrůda chmele. Ještě dnes nacházíme po městě plané pozůstatky Dubského zeleňáku.

Sušárna chmele v Dubé vznikla zřejmě v 70. letech 19. století. Součástí objektu je podélné skladovací a manipulační křídlo a kruhové sušící věže, které jsou specifické právě svým tvarem. V těchto věžích probíhalo na kovových sítech sušení chmele pomocí přímého vytápění. Komínem odcházely vzniklé zplodiny a pára. Obdélníkovými otvory v přízemí byl nasáván vzduch. Tento typ sušáren byl velmi rozšířen v Anglii a mohl se tak stát předlohou pro sušárnu v Dubé. Fasáda sušárny byla pouze nahrubo omítnuta. Celý objekt prochází kompletní rekonstrukcí, kdy bychom mohli říci, že jako Fénix vstává z popela. Na podzim jsou v sušárně chmele pořádány Dny evropského dědictví, kdy je budova zpřístupněna veřejnosti.